Jaterník podléška je spolu se sněženkou a bledulí můj indikátor příchodu jara. Sněženku jsem fotil už na začátku března. Bledule jsem letos nestihl a tak jsem si jarní náladu zlepšil při focení jaterníku. Stačilo pravidelně chodit k nám na kopec a ohlídat si, kdy začne kvést.

Foceno v mírném protisvětle, přisvíceno zlatou odraznou deskou. Vybráno z několika fotografií, kdy pouze na této došlo k správnému odrazu světla, které osvítilo i spodní kvítek.

Minulou sobotu proběhl tradiční kurz fotografování zvířat v Bavorském lese. Procházeli jsme jednotlivé výběhy a nikde nic. Nebo vše nehybně odpočívalo. Po krásném slunečním dni se očekával příchod studené fronty a tak zvířata asi čerpala nové síly.

Rys nehybně ležel pod poslední vyhlídkou v nefotografické pozici. Vlci byli někde zalezlí nahoře u plotu a kočka divoka byla ve svém brlohu. Prošli jsme výběhem prasat a také nic. Fotoaparátu jsme se mohli chopit poprvé až ve voliéře sov. Sýc rousný seděl na větvi, která byla relativně blízko pletiva. Smutně jsem zavzpomínal na únorové aranžované fotografování, kdy si člověk mohl prostředí vybrat sám.

Slunce bylo akorát na sýcem, což také nebylo dobré, ale všiml jsem si, že dopadající parsky se odráželi od pletiva a vytvářeli mnou oblíbená kolečka. Vlastní pletivo se tak z obrazu ztratilo.

Petr Krejzl publikoval na svých stránkách článek o fotografování leoparda cejlonského.

Na sněženky u řeky jsem narazil už před několika lety. Byo to při hledání ledňáčků. Tenkrát tam byly tři samostatné rostlinky, pravděpodobně se na malou paseku dostali po zimních záplavách.

Dnes už se z nich staly trsy a jednoho dne se snad dočkáme souvislého koberce, jaký je k nalezení třeba v PP Úpor, kterou jsem navštívil před několika lety.

Foceno v pozdních hodinách, tak aby byl navozen dojem noční fotografie. Vyvážení bílé jsem změnil na žárovku.

V Lesnické práci doprovodila moje fotografie kalouse ušatého článek Roberta Doležela o této naší krásné sově.

Václav Krpelík publikoval na Fotorádci zajímavý článek o výběru fotoaparátu pro krajinářskou fotografii. S jeho závěry souhlasím, bohužel většina z nás nefotí jen krajinu a pak nároky na fotoaparát začnou stoupat. Od rychlosti až po nízkou hladinu šumu při vysokých isech, ale to už je jiná pophádka:)

Dutohlávky, lidově zvané čertovy zápalky jsem našel na okraji lomu. Při pravidelných procházkách po okolí jsem je kontroloval a čekal jsem, až začnou kvést a jejich konce dostanou typickou červenou barvu.

Pro fotografování jsem použil makro objektiv Canon 100/2,8 L IS USM. Abych dostal potřebné zvětšení (snímek je bez ořezu), použil jsem u nás ne moc známý Macro life-size konvertor, který mne zbyl po objektivu Canon 50/2,5. Konvertor změní měřítko objektivu z 1:1 na 1,5:1.

Po nalezení kompozice jsem po ozvláštnění snímku přidal kapky na vrch lišejníku a snímek pojmenoval Dvě věže:).

Fotografováno při zatažené obloze, přisvíceno odraznou deskou.

Další zajímavý testík objektivu Tamron 150-600.

Letovky dravců a sov mne obyčejně moc nejdou. Většinou mám problém dlouho udržet těžký teleobjektiv. Pořídil jsem si novou gimbal hlavu a první výsledky se dostavily v podobě této fotografie.

Při správném nastavení hlava umožnuje absolutní volnost pohybu dle přání fotografa a zároveň poskytuje komfort v podobě opory fotoaparátu. Při vlastním fotografování jsem vypnul stabilizátor, abych si zbytečně nezpomaloval autofokus.

Fotografováno v Herálci při zimním fotografování rysa, dravců a sov.

Další zajímavý testík objektivu Tamron 150-600, tentokráte od wildlife fotografa

Rysa ostrovida jsem opět fotografoval na mém workshopu aranžované fotografie zvířat.

Tentokráte to mělo být na sněhu, leč počasí tomu tak úplně nakloněno nebylo. Sněhu trochu sice bylo, ale tam, kde být měl, nebyl (třeba v lese) a tam, kde být neměl (například na silnici) tam ho bylo dost a tak jsme museli trochu improvizovat. Nakonec se ukázalo, že to pro nás bylo velké plus a mi našli příjemně sněhem pocukrovanou louku, kde se rys mohl dosytosti vyblbnout a my si mohli přitom vyfotit.

Martin Mecnarowski publikoval na svých sttránkách pěkný článek o fotogroafování orlosupů ve Španělsku

Káni lesní nám k fotografování přivezl sokolník Honza Brož. Poctivě jsem obkroužil celé místo, kde seděla. Stále to nebylo ono. Honza měl naštěstí sebou újeď v podobě potkana. Fotografovaná scéna se tak stala na malou chvilku atraktivnější. Protože po pár minutách už z potkana koukal jen ocásek.

Podobné jednodenní fotografování dravců a sov připravuji na jaro, až pokvete dubo-habrový les. V případě zájmu mne můžete kontaktovat.

V Minigalerii FotoŠkoda bude k vidění moje fotografie v rámci výstavy Příroda-Wildlife 2013. Výstava je od 17.2-1.3.2014

Zimní fotografování vlků v Tie-parku Neuschenau se neslo spíše v podzimních barvách. Málo sněhu a křiklavě zelené

pozadí mne donutli fotografii upravit do černobíle podoby, která ji, aleposň podle mne prospěla.

Fotografováno pod vyhlídkovou věží přes pletivo.

Za orchidejemi na italské Gargáno

Mnou adoptovaná poštolka Mína, byla závěrečnou aktérkou sobotní hooodně větrné části Aranžovaného fotografování dravců, sov a rysa.

Všechna zvířata navzdory silnému větru a mrazu spolupracovala na výbornou a tak si všichni účastníci odvezli spoustu výborných fotografií.

Pokud by jste si chtěli takovéto fotograování také zkusit, tak můžete využít mé podzimní nabídky, kdy by se mimo jiné měla fotografovat i vydra.

Abych navodil zimní atmosféru, stáhl jsem vyvážení bílé do studených tónu (cca 4800K), pak už jen stačilo si trochu pohrát s křivkami a doostřit.