Kruštík širolistý je vytrvalá bylina, 20–100 cm vysoká, lodyha přímá, listy podlouhle kopinaté až široce vejčité, zelené s výraznou žilnatinou. Květenství až 40 cm dlouhé, květy nící nebo odstálé, zelenavé nebo i nachově naběhlé. Kvete od června do září, plodem je tobolka.
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je bahňák s čeledi ptáků ústřičníkovitých. Spodní stranu těla, břicho a ocas, má zbarvený bíle. Zbytek těla je černý. Nohy a dlouhý zobák má červený. Samec a samice jsou zbarveny stejně, pouze mladí jedinci mají na hřbětě světlé šupiny. Při letu jsou na křídlech zřetelné bílé proužky.
Hlavním cílem návštěvy norského ostrova Runde, byli papuchalci, papoušci severu. Papuchalk bělobradý je 32 centimetrů dlouhý, s rozpětím křídel 50 až 60 centimetrů. Samec je nepatrně větší od samice.
Chaluha velká (Stercorarius skua) je největšám evropským druhem chaluhy, dospělí ptáci jsou tmavohnědí, často s tmavější čepičkou (čelo a temeno) a výrazně bílými kořeny ručních letek, které tvoří v letu v křídlech nápadná bílá pole
Na ostrov Runde v Norsku jsem se chtěl vypravit minulý rok, vyšlo to však až tento. Po strastiplné, takřka 30 hodinové cestě se před námi otevřel fotografický ráj.
O možnosti nafotit si tyto krásné barevné papoušky jsem se dozvěděl na stránkách Ondry Prosického. Datum pro návštěvu pražské ZOO jsem skloubil s akcí Canon ZOOM a jelo se.
Po celkem častých dotazech na tyto objektivy, jsem se rozhodl o nich napsat malé povídání.
Strakapoud velký (Dendrocopos major) je nejběžnějším šplhavým ptákem vyskytujícím se na území ČR. Jedná se o typického obyvatele lesa, známého především díky charakteristickému „bubnování“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Černobílý strakatý pták, velikosti přibližně kosa, o váze 65–100 g, délce těla kolem 23 cm a s rozpětím křídel asi 47 cm. Stejně jako ostatní šplhaví ptáci má silný zobák a dlouhý vymrštitelný jazyk. Prsty na noze jsou uzpůsobeny šplhání – dva prsty směřují dopředu a dva dozadu, podobně jako u papoušků.
Po zakoupení objektivu Canon 300/2.8 L USM jsem se začal zaobírat myšlenkou koupě nové stativové hlavy.
Dubnová výstava motýlů ve skleníku Fata morgana(areál Pražské botanické zahrady) se stala už každoroční tradicí a ani tentokráte jsem si ji nenechal ujít.
