14 srp2012

Gran Paradiso, těžce vydřené fotky

14. srpen 2012.

Na začátku července jsem s kamarády fotografy vyrazil do italského Národního parku Gran Paradiso, který se rozprostírá na území Grajských Alp. Tato část Alp leží při hranicích Itálie a Francie. Naším hlavním cílem byl kozorožec alpský (capra ibex ibex), ale žije zde i kamzík, svišť, bělokur, orel, zajíc a další horští živočichové.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 70.0mm; f/9; 1/500; ISO: 320

Vyjíždíme večer a tak na balení mám celé odpoledne a po osmé hodině večer už jedeme směr Alpy. Ráno už stojíme na parkovišti pod alpskými vrcholy a připravujeme se na náš první výstup. Pln optimismu nechávám v batohu skoro celou výbavu a jdu. Už dopředu vím, že mne bude každý den čekat něco málo přes tisíc výškových metrů, tedy 3,5 hodiny neustálé chůze do kopce. Naštěstí po dvaceti minutách nalézáme první kamzíky a člověk si může trochu odpočinout. Z fotek nic není, ale zjištění, že tu něco je, mi vlévá sílu do nohou a jdu, jdu a jdu, protože když se člověk zastaví, tak je to ještě horší. Potkáváme další kamzíky a sviště a tak tělo trochu regeneruje. Z cesty autem jsem celý rozlámaný a už se mi jde docela špatně, na tom má trochu vinu i těžký batoh, který odhadem váží 10kg. Setkání s rangerem mi, náladu taky moc nezvedne, protože stále dokola říká, že jsme příliš nízko a kozorožci zde díky turistům nežijí. A tak celou situaci zachraňuje kamzík, který chce ode mne mít pěknou fotku.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/4,5; 1/640; ISO: 500

Kamzík horský (rupicapra rupicapra) je denní zvíře, velikostí připomíná kozu, hlavu zdobí hákovité rohy, může vážit až 40 kg. Žije na skalnatých vrších a horských loukách, kde spásá horské traviny a byliny, což dělá tak důkladně, že by ho v České republice někteří ochránci přírody nejraději vyhubili. Poté již na výstup rezignuji a supím si to dolů, kde na parkovišti čekám na ostatní. Teď už se jen ubytovat ve 30 km vzdáleném penzionu a zregenerovat se na další den.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/4,5; 1/800; ISO: 500

Druhý den věnujeme dopoledne sběru informací a bohužel opět zjišťujeme, že musíme šlapat výše než včera. Lanovkou se vyvezeme na horu Montseuc (2333 m.n.m) a zdoláme ještě 300 výškových metrů, které nám zbývají do vrcholu. Během nich fotím místní rostliny.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/3,5; 1/60; ISO: 200

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/3,5; 1/30; ISO: 200

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/7,1; 1/80; ISO: 200

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/5,6; 1/60; ISO: 200

Večer se ještě vydáváme k vodopádům u městu Lilaz a tak díky vypůjčenému stativu a sklu (díky Aleši) vzniká fotografie malých kaskád.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 29 mm; f/14; 1/8; ISO: 100

Podvečer už směřuje ke katastrofě příštího dne, večer ochutnám výborný chleba (že je s ořechy, na které jsem alergický, zjišťuji o chvíli později a tak končím den na práškách, ráno si roztrhnu řetízek, a to co mne čeká do třetice mne stojí vysněné fotky. Stoupám pouze s pětistovkou a díky večernímu nápadu i s záložním foťákem, který váží o maličko více než záložní baterie k Canonu 1DII.

Během výstupu střídám všechny barvy, stavy od euforie s ubývajícími metry po totální depresi, že vrchol stále nepřichází. Po čtyřech hodinách chůze do kopce jsem konečně u horské chaty, která se dá považovat za výchozí bod pro další výstup za kozorožci. Zde vidím prvního fotitelného sviště, otvírám batoh a šok, objektiv nalézám odpadlý od těla fotoaparátu. Na bajonetu objektivu jsou uštípány všechny zámky a proto je objektiv s hlavním tělem nepoužitelný. Naštěstí funguje s záložním fotoaparátem a tak jdu fotit.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/4; 1/1000; ISO: 200

Bohužel 3 snímky za sekundu oproti 9 a 9 ostřících bodů proti 49 není nic moc, ale nakonec pár snímků přeci jen vznikne.

Svišť horský (marmota marmota) je denní zvíře, má silnou a krátkou postavu se širokou hlavou, váží do osmi kg. Žije na hranici lesa a na skalnatých svazích. Na podzim upadá do zimního spánku, ze kterého se probouzí na jaře.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/4; 1/250; ISO: 200

Za chvilku už zase pokračuji dál do nadmořské výšky kolem 2800 m.n.m., kde nalézáme prvního kozorožce. Fotím, co to dá, ale už na displeji se mi zdají fotky rozmazané. Slunce neúprosně svítí a výrazné tetelení vzduchu degraduje můj teleobjektiv. Kozorožec je v pohodě a tak čekáme, až se zatáhne a přijde vytoužený stín a chlad.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/5,6; 1/250; ISO: 200

Statného kozla se pomalu snažíme nasměrovat na další skalní výběžek tak, abychom na pozadí dostali modravé dálky hor. Už zbývá posledních dvacet metrů, slunce se schovává za mraky. Když se přiřítí banda mladých turistů, všichni vysmátí, že vidí kozorožce, nahoru si vynesli maximálně kompakty nebo zrcadlovky s širokáčem s tím, že chtějí mít kozorožce přes celé políčko a ukazují jací jsou jedničky. Vystrašeného kozorožce ženou přesně na druhou stranu než potřebujeme. Dvě hodiny snažení jsou v tahu, u počítače později zjišťuji, že i všechny fotky jsou neostré a tak končí v koši, vyjma dvou, které jsem si schoval spíše na památku. Tak končí můj veselý den.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 500.0mm; f/4,5; 1/400; ISO: 200

Poslední den vyhazuji z batohu co se dá, beru s sebou je 1DII s půjčeným objektivem Canon 70-300/4-5,6 L IS USM a Canon 600D s makro stovkou. 600-déčko se v mé výbavě objevuje díky výhře v soutěži s časopisem MOMENT, který vydává FOTOŠKODA a to za portrét tereje, který jsem vyfotil letos na Helgolandu. Překvapivě už za tři hodiny už sedím u svišťů. Oproti minulému focení s pětistovkou jsem trochu krátký a tak čekám na kluky, abychom trochu kooperovali a tak vzniká pár fotografií.


	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 300.0mm; f/5,6; 1/200; ISO: 400

	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 300.0mm; f/6,3; 1/320; ISO: 320

Už zase šplhám do kopce za kozorožci. Nalézáme je tam co včera, pouze zjišťuji, že při použití třístovky jsem u nich docela blízko a asi se jim nelíbím - narozdíl od Petra, kterému pózují pár desítek centimetrů od objektivu a nebo mi prostě jen nechtějí pózovat tak jak potřebuji. Tak běhám nahoru a dolů stále do kola. Něco nacvakám, ale asi se sem jednou budu muset vydat znovu a složit reparát.


	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 70.0mm; f/6,3; 1/320; ISO: 320

	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 260.0mm; f/6,3; 1/200; ISO: 400

	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 214.0mm; f/6,3; 1/400; ISO:320

Kozorožec alpský (capra ibex ibex), je denní zvíře jehož hlavu zdobí zahnuté rohy, které mohou dorůst až do jednoho metru, může vážit až 300 kg. Žije na zelených alpských loukách nad horní hranicí lesa, kde spásá trávu, mech a horské byliny.


	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 200.0mm; f/5,6; 1/400; ISO: 320

	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 252.0mm; f/5,6 1/250; ISO: 320

	Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 269.0mm; f/6,3; 1/1000; ISO: 400

Cestou zpátky k chatě nám zapózuje svišť.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 260.0mm; f/5,6; 1/200; ISO: 400

A já pak utíkám napřed, abych mohl fotit orchideje, které jsem tu našel blízko u cesty zhruba v polovině hory. Díky výklopnému displeji s live-view jde všechno nějak snáze a fotky na kartě pomalu přibývají.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/4; 1/125; ISO: 200

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/4; 1/40; ISO: 200

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 100.0mm; f/4; 1/50; ISO: 400

Tma se pomalu blíží a tak spěchám na parkoviště. Poslední výborná italská pizza a ráno nabíráme směr Česká republika, kam večer přijíždíme. Druhý den mi Aleš nese objektiv do AWH a ani ne za dvě hodiny mi už volá servisní technik, že mají hotovo, cena opravy 1900 korun i s prací a já mám tak odpoledne objektiv již zase u sebe.

IMGP0226