V měsíci září jsem se dostal k fotografování několika druhů housenek našich motýlů. A to k housence šípověnky hojné, lišaje borového a běláska zelného.

Malá fotosérie z života křižáka skvostného, který do své sítě lapil poměrně velké šídlo.

V měsíci září zaznamenaly dvě fotografie papuchalků malé uspěchy na fotografickém poli.

Stejně jako minulý rok nabízím i pro rok 2010 svůj autorský kalendář.

Kruštík širolistý je vytrvalá bylina, 20–100 cm vysoká, lodyha přímá, listy podlouhle kopinaté až široce vejčité, zelené s výraznou žilnatinou. Květenství až 40 cm dlouhé, květy nící nebo odstálé, zelenavé nebo i nachově naběhlé. Kvete od června do září, plodem je tobolka.

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je bahňák s čeledi ptáků ústřičníkovitých. Spodní stranu těla, břicho a ocas, má zbarvený bíle. Zbytek těla je černý. Nohy a dlouhý zobák má červený. Samec a samice jsou zbarveny stejně, pouze mladí jedinci mají na hřbětě světlé šupiny. Při letu jsou na křídlech zřetelné bílé proužky.

Hlavním cílem návštěvy norského ostrova Runde, byli papuchalci, papoušci severu. Papuchalk bělobradý je 32 centimetrů dlouhý, s rozpětím křídel 50 až 60 centimetrů. Samec je nepatrně větší od samice.

Chaluha velká (Stercorarius skua) je největšám evropským druhem chaluhy, dospělí ptáci jsou tmavohnědí, často s tmavější čepičkou (čelo a temeno) a výrazně bílými kořeny ručních letek, které tvoří v letu v křídlech nápadná bílá pole

Na ostrov Runde v Norsku jsem se  chtěl  vypravit minulý rok, vyšlo to však až tento. Po strastiplné, takřka 30 hodinové cestě se před námi otevřel fotografický ráj.

O možnosti nafotit si tyto krásné barevné papoušky jsem se dozvěděl na stránkách Ondry Prosického. Datum pro návštěvu pražské ZOO jsem skloubil s akcí Canon ZOOM a jelo se.