27 úno2013

Pelikán kadeřavý, rozevláté kadeře nad jezerem Kerkini

27. únor 2013.

Na začátku února jsem s kamarády fotografy vyrazil k řeckému jezeru Kerkini za pelikány kadeřavými (Pelecanus crispus). Důvod, proč jedeme fotit pelikány v tomto období, je celkem prostý, blíží se doba páření a pelikáni mají nejvíce vybarvené zobáky za celý rok.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/1600; ISO:320

Nad tím, že pojedeme fotit pelikány, jsme s kluky přemýšleli zhruba rok a díky výborné logistické práci Petra (tu pěkně rozepsal a popsal ve svém článku), vše dopadlo dobře a mohli jsme vyrazit.

Ranní odbavení na pražském letišti proběhlo celkem v klidu a bez problémů. Ve Vídni, kde přesedáme, je to už horší a já jako první vytahuji veškerou techniku z batohu, který pracovník ostrahy několikrát skenuje. Na štěstí vše dopadlo dobře a po necelých dvou hodinách přistáváme v bulharské Sofii. Odtud směřujeme vypůjčeným autem do severní části Řecka, do městečka Kerkini, které se po tři dny stane naší základnou pro fotografování pelikánů.

Místní cesty trochu připomínají tankodrom, a tak jsem nakonec rád, že jsme zavčasu upustili od nápadu jet celou trasu vlastním autem. Krom toho, když se blíží plná čára, zákaz předjíždění a cedule s 60-tkou, jsme okamžitě předjíždění místními řiidiči. Po čtyřech hodinách jízdy vystupujeme z auta a zjišťujeme, že tu pár pelikánů opravdu je a že jsme sem tedy nejeli zbytečně. Teď už se jen ubytovat a připravit se na zítřejší focení.

Pelikán kadeřavý (Pellecanus crispus) je velký veslonohý pták s rozpětím křídel až tři metry a hmotností kolem 11-15 kg. Charakterizuje ho mohutný zobák s hrdelním vakem. Žije ve vnitrozemských mokřinách a při pobřeží.. živí se rybami, které neloví, v hloubce, ale těsně u hladiny.

autor fotografie: Petr Krejzl

Ráno, po vydatné snídani, vyrážíme směr jezero, kam přijíždíme po necelých dvaceti minutách jízdy. Pelikáni si zde už spokojeně plavou, více či méně na dosah našich teleobjektivů a tak fotíme spíše ptáky v krajině než samotné pelikány. Po koupi bedny ryb se situace rapidně zlepšuje a začínáme řešit spíše opačný problém, jak oddělit pelikána od zbytku. I přes nepříliš optimální světlo fotím jednoho pelikána za druhým. Co kdyby přišla mlha či něco jiného. Od pelikánů nás nakonec odhání silný déšť, po jehož konci se ale světlo zlepšuje.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/500; ISO:320

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/640; ISO:320

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/800; ISO:320

I přes použití vodováhy je zde velký problém udržet rovný horizont a optimálně si vybrat pelikána, který plave ve správné vzdálenosti a má kolem sebe dostatek místa. Studené, bahnem obalené špičaté kameny, na kterých ležíme, také komfortu moc nepřispívají, po chvilce si už připadám jako bahňák. Alespoň, že goetex neproteče ani neprofoukne. Opět to vypadá na déšť, a tak vyrážíme na obhlídku kolem jezera, které je pro ptáky učiněným rájem. Kromě pelikánů zde pozorujeme kormorány, plameňáky a různé druhy kachen a bahňáků. Druhý den nás vítají sluneční paprsky, které filtrací přes mírnou oblačnost vytvářejí téměř dokonalé světlo, jehož je po chvíli tolik, že vytahuji i polarizační filtr.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 700mm; f/7,1; 1/1000; ISO:200

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/640; ISO:200

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/5,6; 1/800; ISO:200

Poté přichází na řadu druhý fotoaparát s nasazeným širokoúhlým sklem. Pomocí ryb lákáme pelikány blíž a blíž a můžeme opět fotit.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 38mm; f/10; 1/640; ISO:400

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 17mm; f/9,1; 1/400; ISO:400

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 23mm; f/8,1; 1/640; ISO:200

K závěru dne se nám ukazují i zasněžené vrcholky hor, které neodmyslitelně patří k fotkám od jezera Kerkini.

Canon EOS-600D; Ohnisk. vzdálenost: 112mm; f/11; 1/200; ISO:200

Poslední den je opět bez světla a tak vyrážíme kolem jezera. Někdo jde fotit bahňáky, já s Mírou najdeme pár škeblí. Nejlepší světlo z celého dne tak promrháme u mušle:).

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/7,1; 1/200; ISO:200

Odpoledne to vypadá, že už budeme spíše jen dofocovat karty, když Míru napadne zkusit vylákat pelikány ven. Škoda jen, že ho to napadne skoro po západu slunce. Po několika pokusech pelikáni nakonec vylézají na břeh. Já stále nemám odhad při focení s 5-stovkou a tak jsem rád, alespoň za jednu fotku pelikána s nohama.

Canon EOS-1D Mark II; Ohnisk. vzdálenost: 500mm; f/4; 1/400; ISO:320

Večer balíme a ráno nás čeká cesta zpět do ČR. Po mírném bloudění po Sofii, před kterou se ztratila moje navigace v mobilu, přijíždíme na letiště, kde zas ukazujeme veškerou techniku a hurá do letadla. Po příletu do Vídně nás čeká mírný tepelný šok, přeci jen v Řecku bylo kolem 10°C, ve Vídni mrzne a sněží, což způsobuje zpoždění našeho letadla. Nakonec odletíme a pozdě k večeru jsme opět doma.